Článek z Revue ČLS J.E.P.

Rada pro akreditaci klinických laboratoří
Prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc.
předseda Rady pro akreditaci klinických laboratoří

Česká lékařská společnost J. E. Purkyně sdružuje rozhodující většinu laboratorních oborů a specializací, které jsou aktivní součástí klinické medicíny a své laboratorní výstupy poskytují především pro pacienty ambulantních a nemocničních zdravotnických zařízení. Tato jejich činnost jistě má významný klinický dopad a kvalita výsledků laboratorních aktivit těchto oborů je předmětem stálé (a nezbytné) diskuse. Systémy, které se kvalitou zabývají a které přispívají k jejímu zlepšování (především systém externích kontrol kvality, rozesílání kontrolních vzorků a hodnocení jejich výsledků), jsou v české medicíně dlouhodobě pěstovány na úrovni srovnatelné s ostatním světem. Laboratorní obory však trvale podporují snahu o další zkvalitnění této práce a přípravu k postupné akreditaci pracovišť. Snaha o koordinaci těchto aktivit a užší spolupráci laboratorních oborů je mnohaletá, je nutno však přiznat, že - ať již byla vyvolaná kterýmkoli oficiálním orgánem - obvykle zůstala jen na úrovni proklamací a nedošla naplnění, ale většinou ani nezískala podporu všech významných laboratorních oborů.

Proto v rámci České lékařské společnosti JEP vzniklo zpočátku neformální seskupení reprezentantů vybraných laboratorních oborů, které se rozhodlo zabývat managementem kvality v klinických laboratořích a koordinovat tyto snahy mezioborově. "Zakládajícími členy" byly odborné společnosti šesti velkých laboratorních oborů - klinické biochemie, hematologie, imunologie a alergologie, mikrobiologie, genetiky a nukleární medicíny. Vbrzku se podařilo dosáhnout shody nad tím, že problematika zvyšování kvality a přípravy k akreditaci je společným mezioborovým zájmem, a vznikla společná dohoda o principech další spolupráce:

1. sdružení, organizované jako pracovní skupina ČLS JEP, přijalo název "Rada pro akreditaci klinických laboratoří"
2. tato Rada je otevřená pro všechny další obory s laboratorní složkou, které se chtějí do jejích aktivit zapojit
3. každý laboratorní obor je zastoupen dvěma zástupci (reprezentujícími jeden hlas při hlasování), bez ohledu na počet odborných společností daného oboru. Reprezentanti oborů jsou verifikováni svými odbornými společnostmi a mají jejich pověření k jednání. V hlasování nelze "přehlasovat" menší obory většími, principem je konsensus v jednání
4. Rada úzce spolupracuje s "Centrem pro řízení kvality ve zdravotnictví", zřízeným Ministerstvem zdravotnictví a lokalizovaným ve Státním zdravotním ústavu. Zástupce Centra je členem Rady.

Na těchto základních principech vytvořila Rada svá společná stanoviska a zahájila konkrétní kroky vedoucí k dlouhodobým záměrům. Základním cílem Rady je koordinovat aktivity klinických laboratoří v přípravě, zahájení a postupné realizaci akreditačního procesu. Rada v tomto smyslu podpořila vznik "Registru klinických laboratoří" jako prvního kroku, který povede k získání přehledu o počtu, struktuře činnosti a personálním vedení jednotlivých laboratoří. Registr je přitom budován na dvou základních principech:

1. oborové odpovědnosti a pravomocích: každá odbornost definuje požadavky, které má na vstup pracoviště do Registru, především z hlediska pre- i postgraduální kvalifikace a rozsahu úvazku odborného garanta (garantů). Tato plná odpovědnost a současně pravomoc jednotlivých oborů je jedním ze základních principů součinnosti
2. mezioborových vazbách: základní údaje Registru jsou (v souladu s předpisy na ochranu osobních dat) vedeny společně a základní struktura dat má jednotnou osnovu. Základními údaji pro tzv. odborného garanta jsou v mezioborové shodě údaje o požadovaném pregraduálním vzdělání, požadovaném postgraduálním vzdělání, délce praxe, rozsahu úvazku a potřebné dostupnosti v místě i čase. Jednotnost je nezbytná především z toho důvodu, že velká část laboratoří působí v několika specializacích a tento překryv je nejen potřebný, ale i žádoucí.
   Data, se kterými pracoviště do Registru vstupuje, budou postupně rozšiřována. Cílem této snahy ale není vybudovat Registr jako pasivní seznam pracovišť (i když i ten v současné době v ČR s potřebným rozsahem dat chybí), ale pomoci zapojeným pracovištím s programy zvyšování kvality činnosti a přípravy k akreditaci. Akreditace, kterou všechny laboratorní obory chápou jako nezbytnou součást své činnosti, musí ovšem být založena na vysoké odbornosti a specializaci orgánu, který bude laboratoře akreditovat. Proto Rada vychází z jednotlivých odborných společností a současně přitom úzce spolupracuje s Ministerstvem zdravotnictví (a jeho Centrem pro řízení kvality), oslovila Vědeckou radu ČLK a další spolupracující orgány. Není zájmem ani Rady, ani českého zdravotnictví vynakládat na akreditaci nepřiměřené finanční částky či vnucovat akreditaci v rozsahu, který by neodpovídal aktuálním klinickým potřebám zdravotnických pracovišť, se kterými laboratoř spolupracuje. Akreditace přitom musí vycházet z mezinárodních programů a norem (základem je ISO 15189) a úzké mezinárodní spolupráce, kterou jednotlivé odborné společnosti mají zajištěnu a která se týká i mezinárodních sdružení.

V současné době Rada sdružuje 6 základních laboratorních specializací s těmito reprezentanty:

• klinická biochemie: doc. MUDr. A. Jabor, CSc., ing. L. Šprongl
• klinická hematologie: prof. MUDr. M. Penka, CSc., doc. RNDr. M. Pecka, CSc.
• klinická imunologie a alergologie: MUDr. O. Kopecký, CSc., RNDr. I. Lochman, CSc.
• klinická genetika: prof. MUDr. R. Brdička, DrSc., prof. Ing. K. Michalová, DrSc.
• klinická mikrobiologie: MUDr. J. Scharfen, CSc., MUDr. E. Žampachová
• nukleární medicína: ing. V. Bartoš, CSc., ing. V. Štědrý
• Trvalým spolupracovníkem je MUDr. V. Chaloupková, CSc. (Centrum řízení kvality MZ ČR). Rada je však otevřena pro všechny další zájemce a vítá reprezentanty dalších oborů s laboratorní složkou, které mají zájem se do jejich aktivit zapojit.

Dne 2. 2. 2004, Revue ČLS JEP, ročník 1, číslo 1, březen 2004